Jste zde: Startovní strana  > Aktuální příběhy zvířat > Sília pomáhá při budování srnčího domova

Silia (zachráněný koloušek, žijící již delší dobu na Krajině míru) pomáhá při budování Srnčího domova. Jeden ošetřovatel vypráví: »Jak se zvířata dorozumívají a jak nám ošetřovatelům chtějí také pomáhat, jsme mohli zažít, když k nám byli na podzim, na Krajinu míru, posláni tři koloušci.
Protože mají být všechny srnčí děti jednou opět puštěny na svobodu, tak se dostaly do "Srnčího domova".Zde žily již srnčí děti Alene a Alano – a zcela blízko žije také Silia, úplně první koloušek.

Byla jako poraněný sirotek pojata na Krajinu míru a je dnes vyrostlá. Protože ty tři srnky okolí ještě neznali a také já jako ošetřovatel zvířat jsem jim byl cizí, vždz uprchli, když jsem je chtěl krmit.

 Ale Alene a Alano, kteří žijí již několik měsíců na Krajině míru, ze samého zděšení prchali pryč. Vypadalo to, jako by to bylo jasně dané: ”Když přicházejí dvounožci, skáčeme my srny pryč.” To byla přirozeně škoda. Neboť naší snahou je ukázat zvířatům, že existují také lidé, kterým mohou důvěřovat.

Aby zvířata zažila, že lidé jsou na Krajině míru jejich přátelé. Nevěděl jsem si rady a podělil jsem se o své starosti se Silií, která žije v horní části Srnčího domova. Vyprávěl jsem jí, že ti malí koloušci přede mnou stále utíkají a jaké by to bylo, kdyby mně důvěřovali.

O několik dní později, když jsem je opět přišel nakrmit, slyšel jsem v lese jemňounké vábení. Šel jsem za tím zvukem a přišel jsem k ohrazení obory salerského skotu, které odděluje Siliinu oboru od mladých srnečků. Uviděl jsem tam Silii, která vzrušeně pobíhala podél ohrazení.

Zeptal jsem se jí, zda je vše v pořádku a přehoupl jsem se přes plot, abych se podíval, zda ji mohu pomoci. Ale ona byla netknutá a svěží. Když jsem se s ní rozloučil, abych opět zašel do dolní obory – do Srnčího domova, cíleně mne následovala a nehnula se ode mne, dokud nebyla ta dlouhá cesta lesem k oboře těch malých za námi.

Teprve nyní jsem zpozorněl: Ne Silia potřebovala pomoc, ale já. To ona zjevně právě vycítila. Během toho co jsem přinesl kolouškům krmivo a plnil jsem jejich krmítka, zůstala Silia celou dobu u mne, jako by těm novým chtěla ukázat, že nemusí mít přede mnou žádný strach.

A tak to dělala několik dní. Dnes je to tak: Když jdu krmit, přihopsá Silia radostně ke mně a ti ”noví” přicházejí pokaždé kousíček blíž…«

Díky podpoře lidí, kteří milují zvířata, je možné dát zvířatům na Krajině míru domov a vytvořit pro ně nové životní prostory. Všechny dary, dané ze srdce, které přinášejí přátelé zvířat z celého světa, jsou určeny k prospěchu zvířat. Chtěli byste také pomoci? "Již 1,- Euro pomůže!".

Zvířata Vám za to děkují.